Vyrážíme
Poté, co jsme po dlouhých přípravách konečně dojeli do Saúdské Arábie a prošli všemi kontrolami na letišti, čekal nás náročný, leč nezbytný úkol. Přejet z vyhřátého a zběsilého Rijádu ve středu země na jihovýchod až téměř k Rudému moři do horského města Táif, odkud je to co by kamenem dohodil (v měřítku Saúdské Arábie) k mnohým významným místům království, jakými jsou města Medina, Jeddah či Mekka. Jenže vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie je 13. největší země světa, šlo o přejezd dlouhý přibližně 800 km nehostinnou a téměř opuštěnou krajinou.
Vyrazili jsme na cestu s naším půjčeným Nissanem Sunny. Někdo by mohl říct, že do pouštní země jakou je Saúdská Arábie bude lepší mít Jeep. Jo, máte pravdu. Ale studentská kapsa rozhodla, že šampionem a hrdinou našeho zájezdu bude právě Nissan Sunny.
Nekonečná pustina
Jak se Rijád začal ve zpětném zrcátku vzdalovat, začala se před námi rozprostírat nekonečná pustina. Ne obří barevné duny, které znáte z katalogů cestovních kanceláří, ale pustá a vyprahlá rovina. Stovky kilometrů pomalu utíkaly a my se začali střetávat s nepříjemnou realitou. Kolem nekonečně rovné dálnice napříč ničím se nacházely vraky nabouraných a zničených aut, ke kterým možná brzy přibudou i náklaďáky, jež jsme viděli čerstvě nabourané do skal, které čas od času vyrostly u cesty, protože řidiči po dlouhé a neuvěřitelně monotónní cestě již neudrželi oči otevřené.
Dál nás zase muži v reflexních vestách naváděli s autem ven do pouště, protože napříč všemi pruhy dálnice ležel převrácený kamion s kompletně vyklopených nákladem. A řidič, který po havárii nevypadal v nejlepší kondici, musel počkat, až záchranné složky urazí dlouhou štreku z nejbližší stanice. Ještě v šoku z toho, co všechno nás během prvních pár hodin potkalo, nás zasáhla písečná bouře a člověk se na několik dlouhých desítek vteřin objevil naplno pohlcen ve spáru pouště.
Když už to vypadalo, že nemůže být hůř, přidaly se k tomu všemu nepříjemné halucinace. A nebo ne? Před námi se totiž uprostřed pouště objevil McDonald’s…